|
|
Ocelové nebo titanové ventily, to je časté téma debat se spoustou názorů. A neexistuje na to jednoduchá odpověď. Je tu mnoho okolností ke zvážení, i když některá fakta se musí vzít v úvahu určitě. Jeden chytrý chlápek dostal kdysi do hlavy jablkem a pak ho napadlo pár vzorečků, které platí dodneška. Třeba, že síla = hmotnost x zrychlení. A teď si to promítni do běžícího motoru. Typický dvěstěpadesátkový ventil z nerezové oceli váží asi 33 gramů (0,033 kg), typický titanový ventil asi 18 gramů (0,018 kg). I kdyby bylo zrychlení ventilů jenom 3000 m/s2, tak potom:
ventil z nerezové oceli: 0,033 kg x 3000 m/s2 = 99 N, čili zhruba 10 kilo
titanový ventil: 0,018 kg x 3000 m/s2 = 54 N, čili zhruba 5,5 kila
Takže tady vidíš. Buď si to vynásob čtyřma, páč ventily jsou čtyři (starší YZ450F byly dokonce pětiventilové), anebo ani nemusíš, protože i tak je jasné, že ocelové ventily působí na celý rozvodový mechanismus dvakrát větší silou než titanové.
Všechny krosové 250 mají titanové ventily, a tudíž jejich výměna za ocelové vnese do ventilového rozvodu téměř dvojnásobné namáhání, na které nejsou komponenty dělané. Neříkám, že za žádných okolností nejdou ventily vyměnit. Někdo třeba nevytáčí motor tak vysoko, takže tam to bude jinak. Nerezové ventily jsou skutečně odolnější a obecně vydrží déle. Titanové ventily mají na sobě tvrdou vrstvičku, která je silná asi 0,08–0,12 milimetru, a jakmile se tato vrstvička opotřebí, ventily je nutné vyměnit.
Ale na druhou stranu – s titanovými ventily na supersportech Yamaha a Suzuki, které bě��ně točí 14 000–15 000 ot/min, nejsou nejmenší, respektive vůbec žádné problémy, a ani servisní intervaly nemají jiné, tudíž ono zvýšené opotřebení ventilů v motokrosu je spíš tím, že se do motoru dostává prach. Takže ať titanové, nebo ocelové ventily - ze všeho nejdůležitější je udržet tvůj motor vevnitř v čistotě, jinými slovy klíčem je často prát vzduchový filtr.
Láďa Záruba - ČMN
|